hOREKOP.COM/KRALICAK
Mno celej den sem se v práci těšil až to zapíchnu a plánoval si v kolik, že jako tam budu a pak kousek po kousku jak se to dá v pořádným tempu stihnout. Vyletěl sem ze dveří rovnou k autu, v kapse plán a rychle na město. Náplast, chlast ponožky doma, film na foceni, ještě všechny oblečky a samosebou moje nový pohory, který sem tam chtěl násilně rozchodit. Boty co netlačej a dá se v nich běžet sem nakonec přimontoval na batoh a před nejvyšším stoupáním vyměnil je tam odložil místo pohorek. Ještě v Králikách s úmyslem, že se hodně unavím nakoupím asi kilo banánu a hodně sladkostí ať to po práci vydržím. A už se řítím do Dolní Moravy. Vysedám rekognuskuju terén voda dole i nahoře. Lepím paty. strašný harakiry jak nemám nic nachystaný a už zjišťuju, že i když startuju poklusem sem už teď pěkně ve skluzu.
Prvních pár metrů kličkuju mezi kalužema přemýšlím proč to dělám a jak zůstat suchej. Počítám jeden výstup dva tři a kdy budu dělat fotky? No nevychází to tak už zase 5 minut ztrácím už to vidím maximálně dva výstupy. A letím dál zkouším běžet s pohorama na batohu až přicházím na asfalt u Tvarožnejch děr. Tady nic nevymyslím tak valím co nejrychlej dál tak, abych stíhal a přežil mrholící vodu. Těším se do pohor i nový gatě mě motivujou k rychlýmu postupu. Konečně přicházím do začátku pod údolí vedoucí nad sedlo mezi Kraličákem a svahem směr Návrší. Sedám na kladu a obouvám boty už se těším do mokré trávy a prudkýcho kopce. Přichází první námaha, která alespoň trochu potlačuje první ozvy kolena, který není zvyklý na vyšší tempo. Stoupám dál rychle se rozhoduju při nejasnosti postupu a naslepo postupuju strží po naznačené stopě. Koleno se tou prudší námahou ustálilo. Nacházím staré stezky, které se tu občas objeví a mizí ve svahu. Já du skrz. Konečně se blížím k vrcholu do sedla a v ten moment už mrholení neudrží skupenství a tuhne a já s tím. Říkám si super volba s ohledem na počasí. Aspoň zjistím jesi ta investice to těch hadříku a tak k něčemu je. Vyskakuju na cestu v sedle a mířím rovnou na vrchol to byl poslední moment, kdy moje myšlenky přemlouvali vůli, aby donutila tělo k pohybu. Pocit, že musím mě slastně opouštěl a já se rozhodl. Kašlu na to budu se rači toulat. Vytáh sem několikrát foťák a další výstup nechal až jak vyjdou síly. Po pár krocích sem to zazdil úplně.
Nalákala mě odbočka bokem pěšiny a já, že se jako kousek podívám a uvidím. A už sem mimo, padám kamsi do Polska a dál. Potkávám nějakej starej barák - rozvaliny. Fotím si to s myšlenku jak se tady lidem asi žilo, když na mě teď sněží a je mě docela zima. To už cítím, že sněhu bude víc a rozhoduju se rychle najít tu lavinový svah. Mizím do lesa.
Mlha do pár metrů uzavírá prostor a já klopýtám ztrácející se stezkou. Nacházím dlouho vysněný druh stromu Jesenický Smrk. Pomalu se stezka profiluje pod kosodřevinou, objevujícími se plotnami sněhu a osamělými kamennými plotnami. Začíná to dostávat koule a nůž chladu zajíždí s ledovými krůpějemi padajícími shora hloubš a hloubš. A já stoupám občas měním směr podle pěšiny a jejích větví. Vede mě to neomylně k vrcholu a už už se svah mírní s příkrého lavinového sklonu. Sníh se slívá do plného moře bílé vášně a jeho vrstva tloustne. Přišel i vítr, nárazový - typický Králičácký.
Na vrcholu se otočím doprava a doleva a pryč ke slonovy. Podmínky polevují já naplno užívám první opravdu ledoví pochod horou a zjišťuju s postupem dolů, že v hadrách za pár korun tohle nejde. Boty a kalhoty bez problémů, ale vršek mokro pot zima sem tam mokro v oblečení umrzalo. Vidím, že tohle nemá cenu hážu něco na sebe nebo, ze sebe už sem neměl nic na převlečení. Chtěl jsem jít spíš na rychlo. Asi sem už letěl přímo dolů, protože mokro mě nalomilo a odradilo a bylo i uplně všude.
Dole u Sněžné chaty sem vyraboval zbytky jídla samá cukrová bomba a zhodnotil sem, že s tolika jídlem už mi nic nehrozí. Dojedl sem kilíčko banánů a už sem se soustředil na cestu dolů a užíval si ten ledový pochod. Jak sem sešel pod horní část kopce déšť se tak jak přišel zase začal mírnit až vytrácet až se stal opět neškodným.
Další cesta dolů už proběhla v podstatě do pohody a já jen přemýšlel kolik sil to stálo a jak se to všechno kryje s mými představami o vícenásobném výstupu nejklidnějšího českého top vrcholu. Na hodnocení je pořád ještě brzo. Od té doby sem se tam nedostal a zrovna teď venku prší a tak prostě nechci předvídat jestli se podaří někdy toto zopakovat...
http://mapy.cz/#mm=TTtP@dm=138544000+136233856+9600+25472+896+8704+12032+15104+256+16128+7552+13952+7296+8320+640+6144+11776+14464+6656+1664+5760-1536+5120+4864+4224+8064-6272+14464+10752-4736+14080+4224+5888+10368+3328+16896+3840+4992+4992-256-4736+7168-8320+5760+1408+12800-1152+4224-768+5248-6144+768-3712-4864-7424-4480-896-3712+2304-6528+3712-7040-128-5760+1408-7936-640-2816-512-13184-16896+15232-3968-3456-2688-21632+8576-14080-4992-15872-15616+128-8192-20608-15232-22272-1152-17024-13568-13184-7552-34688@x=138624000@y=136388224@z=13
