Zkusili jsme projít cestu na Sázavák
Od auta to bylo poměrně rychlý. Po chvíli jsme zmizeli v lese a obhlíželi, jak to vypadá po těžbě. Celá cesta až dolů k Sázavě je rozbahněná a místy nechutně rozbitá od tahání klád. Potoky byly rozbité a tekli po cestě. Šílený bahno. Dole u řeky jsme byli rychle. Hřeben, který vybíhá hned od rozcestníku je pěknej a letos na jaře v pěkným sjízdným stavu. Potkali jsme pár klád, ale jinak to šlo až nahoru dobře. Déšť postupně houstl a mi se ne a ne vymotat z lesa. Po několika kilometrech jsme minuli asi dvě nebo tři křižovatky a pomalu se dostali na hranici lesa. Blížící se lidi ukázali i láhev od chlastu. Minuli jsem pár chalup a solidní výhled na Rýdrovice a Valteřice a zamířili přes potoky zpět k autu. Údolí potoka bylo hluboký a sestup strmí. Během chvíle jsme zamířili stoupáním přes potok a po kilometru až k cíli.
