Nature & Freedom

Sobotní: přes skály do rybárny

Doma nás probudil sériový maraton a po zhodnocení možnosti neterénní projížďky jsme dezertovali směrem Šumperk a posléze Jeseníky. Cesta byla lehce zvlněná, což jsme těžce nesli. Mínili jsme dostat se až na tři kameny, ovšem těsně pod vrcholem jsme raději vzdali. Jídlo na rybárně potěšilo a byla i pizza.

Startovali jsme ze Šumperka přes Nové domky a zde jsme cestou na Městské skály začali žlutou značkou, která jak jsme zjistili míří hřebenem přímo na první vyvýšený bod - malou vyhlídku na vrcholu Kokeš. Značka zpětně potkává hlavní výletní trasu směřující nahoru na vyhlídku na skalách. My jsme se drželi žluté turistické a pokračovali kolem hlavního hřebenu stále vzhůru až na sedlo za skalami, kde se napojila scházející zelená hřebenová trasa. Zelenou jsme sledovali dále až nad Kopřivnou po trase enduro charakteru. Nahoru - dolu s nižším sedlem v Osikově a celistvějším singltrackem na vrcholu stoupání za tímto sedlem vyjetým od terénních motorek. Navázal asfaltový povrch (vedoucí v opačném směru k vysílači - dominantě a orientaci v okolní krajině). Ten nás svedl do Kopřivné, kde jsme se napojili na modrou a dále se houpali krajinu až do středu opuštěného kraje, kde jsme potkali cestu již poznanou Hanušovickou zdivočelou zemi. Vystoupali jsme na vrchol po žluté a nově poznanou zkratkou spadli přímo do Horního Bohdíkova. Toto klesání bylo dlouhé sotva 500 m a jeho spojením s červenou značkou vedoucí od Svaté Anny je(ze směru od Svaté Anny - oproti výstupu po žluté značce) daleko lepším řešením jak se dostat na vrchol . Odtud jsme naskočili na červenou dále do Pekařova. Vedl nás zprvu táhlý výjezd po chvíli se ale zhoupl dolů a pěkně utíkal dál k asfaltové spojnici vesnic a ze sedla mezi kopci až dolů do osady. Mezi chatami už jsme stoupali za malé přeháňky k masivu Ucháče a Třem Kamenům. Když jsme se ovšem shodli na skupinovém hladu stornovali jsme postup na vrchol a padali z posledního vršku červené přímo do Loučné.

Mile překvapila dřevěná rybárna, kde výběr ryb, standardní občerstvení a prostředí rybníka a Staropramenu potěšilo a zalátalo vyčerpání. Napojil nás řezaný ionťák a poháněl nás dál k Šumperku přes Maršíkov, Losiny a Rapotín. Kde jsme díky tomu, že jsme terénních cest přebrali, nasadili silniční flákání a za chvíli končili v cíli.

A neděle s úspěchem Jesenickými svahy

Cesta přes Hvězdu, Velkou kotlinu, Malou kotlinu, Alfrédku na Skřítek.

Po tradičním vzorkování Místní pekárny namířil Lu Batoh plný zbojníků (pečivo) směr Hvězda.

Našli jsme si zimní lyžařské značení a pohánění mírným sklonem stoupali svahem na jihozápad. Poznali jsme profil místních běžeckých tras, kvalitou plně DH stopu v zapovězeném terénu hor, a krásnou enduro pěšinu lesem Jeseníků. Modrá lyžařská přinesla šotolinu a klíště. Takže dvojitá radost. Obě kotliny jsou z dálky zajímavé, ale tajemství si nesou sebou, protože vše co je možné vidět je na dohled z vyhlídek sledujících kotlinu ze vzdálenosti asi 500 m. Já si však kouzlo rozmanitosti domyslel a masa skal mě opět okouzlila. Cesta na Skřítek byla zdlouhavá a i když jsme neminuli dvě pěšiny, přesto převažovala dvoukolejka. Pod ostrým dohledem kritika trasa spíše neprošla, kdyby bylo kolo to by byla jiná... Zákaz ale trvá.