Nature & Freedom

Začínali jsme v sobotu:

Tak jsme si na večer vyrazili pěkně na Mladeč, že foukneme přes Litovel Pomoravím.

Bylo to rozporuplné odpoledne a nadějí je jenom přilehlá oblast Mladeče a Javoříčka, která snad ploché Pomoraví vynahradí.

Fantomasovu kárů (zitroen) jsme parkovali v Mladeči, kde je veliké parkoviště a přes most namířili po červené na Nové zámky. První část nás notně rozradostnila. Asfaltový chodník zmizel do lesní džungle a během pár set metrů vyrostl na singletrack, regulérní-kvasničkovský. Zatáčky, ni stoupání ni sjezd, ale fofr pěšina, po které to můj singlspeed rozpohyboval na řádné obrátky. Paradoxní enduro (nano allmountain) v lužním lese. Ještě co jsme vyjeli k litovelskému koupališti nadšení trvalo a to bylo vše. Propleteni a popleteni Litovlí jsme vyrazili na cestu divnou sítí cyklostezek, evokující americké dálnice, rozdíl je jen měřítko a překrytí korunami stromů. Kousek od věhlasného Nákla jsme snahu vzdali a otočili oře zpět proti hroznému větru. Hlavní cestou se unaveně vracíme k autu a sledujeme nekonečnou Hanou... kdybychom se tak mohli dostat do Javoříčka. No nic naše cesta skončila u auta v Mladeči a tím jsme uzavřeli sobotu.

Pokračovali jsme v neděli:

Výlet na Bradlo nás oproti sobotní Litovli nenechal na pochybách. Pěkně nás několikakilometrový tripsík utahal. Našli jsme slušnou hospodu v Libině a domů se vrátili mrtví.

Start pro rezervu z Chromče a rychle zvolený postup, po tom co jsme vynechali kopec Markovice u Postřelmova, nás vedl stále dál kolem Brníčka až nahoru na kopec u Cikánského dubu. Na louce tu omladina pouštěla handmade kite velikosti klasického draka. Chytli jsme červenou a nepustili ji až na Bradlo. Sjezd i výjezd byl příjemný a tak jsme přijeli až na vrcholový singl a dál na vrchol. Na nejvyšším bodě je zasazený masivní skalní blok s precizně upraveným prostředím vyhlídky, která je luxusně třistašedesátistupňová. Rozseté kameny v okolí vybízí k testování schopnosti zúčastněných. Celkově bych zhodnotil celé prostředí Bradla jako sjízdné. Vášnivě sjízdná se ukázala následná modrá značka dolů do Libiny. Cesta je kombinací singlové pohody, lesní cesty až po poměrně hodně allmountainový kamenitý sjezd. Občas se jízda i povznesla nad povrch tvořený hlínou, jehličím i objemnými kameny. Tak nás příjemná cesta vedla až na Libinské nádraží vzdálené asi 1,5 km od centrální části tvořené dlouhou linií hlavní silnice. V motorestu U smrku jsme ochutnali dobré saláty za úměrnou cenu a v dostatečném množství. Následný přejezd do Dlouhomilova byl asfaltový. Odsud jsme zvolili modrou a Dlouhomilov se ukázal jako zajímavá selská vesnice, protože jsme cestou potkali nejprve několik rozsáhlých statků a potom ještě pár menších chat, až jsme dorazili na pole nad vesnicí. Postupovali jsme až nahoru na hřeben, kde jsme projížděli krajinou, která nám oběma skoro učarovala a nalákala nás na příště. Sjezd dolů do Králce po zelené už byl „fofr“ a navazující asfalt do Chromče byl standard.

Cesta na Bradlo byla jedna z prvních letošních opravdu uspokojivých tras.